S XARTem na cestách: Zimní výšlap na Praděd

Zveřejněno 17. 12. 2021 13:00 | Napsal Hana Charvátová

V XARTu máme skvělou tradici: každé léto a zimu vyrážíme společně za dobrodružstvím. Naší oblíbenou destinací jsou hory, ale byli jsme už například i v Tropical Islands v Německu nebo ve středověké krčmě v Dětenicích.

Pandemie nás nicméně v tomto ohledu omezila jako každého - dlouhé dva a půl roku jsme neopustili Velké Meziříčí. Ne, že by týmové akce na Fajtově kopci neměly své kouzlo, ale cestování zkrátka přináší jiný druh zážitků.

Umíte si tedy představit naše nadšení, když vedení začátkem letošní zimy přišlo s nápadem pronajmout si chalupu v Jeseníkách a vyšlápnout si na zasněžený Praděd. Jasně, že jsme byli pro! A tak jsme se otestovali, teple oblékli a 3. 12. 2021 jsme v brzkých ranních hodinách vyrazili směr Karlov pod Pradědem.

Praděd aneb Cesta tam a zase zpátky

Po příjemné 2,5hodinové cestě a rychlém ubytování v chalupě v Karlově jsme se přesunuli auty na parkoviště Hvězda, odkud jezdí co hodinku kyvadlová doprava na Ovčárnu. Tady jsme "sladili dech" medovinou, jak říká náš jednatel Aleš, a zahájili výstup na druhou nejvyšší horu ČR. Nutno poznamenat, že jsme měli obrovské štěstí na počasí. Ten den se totiž rozplynula několikadenní mlha a my jsme si užívali azurově modrou oblohu a krásných −10 °C.

Z Ovčárny jsme zamířili po červené turistické značce kolem chaty Barborka (ideální zastávka na pivo) a Kurzovní chaty (jsou od sebe jen 500 m, ale i tady stojí za to dát si pivo) až na rozcestí Pod Pradědem, kde jsme červenou opustili, abychom po modré hřebenovce vystoupali až na 1 491 m vysoký Praděd. Rozhledna byla sice kvůli silnému větru zavřená, ale i tak jsme si užili nádherný výhled. Z vrcholu je totiž vidět až na Krkonoše, Beskydy či Vysoké Tatry. Řádně pokochaní a notně ošlehaní jsme se ohřáli a občerstvili v restauraci Praděd, která je mimochodem nejvýše položenou celoročně provozovanou restaurací u nás, a vydali se na cestu zpátky.

Někteří z nás si trasu ještě prodloužili a z rozcestí Pod Pradědem vyrazili dál po červené na chatu Švýcárna, kde si pochutnali na vyhlášeném borůvkovém likéru, zatímco druhá skupinka zamířila rovnou do naší útulné chaloupky, kde už na nás čekalo svařené víno, uzené s chlebem a okurkou, rozehřátá sauna a praskající oheň v krbu.

Co víc si přát? Byl to den jak malovaný.

Fotografie